coroconuv

Romány a filmy udělaly ze jména Josef Mengele synonymum pro člověka oprvhující lidskostí a důstojnosti k lidskému životu .Nikdo lépe nereprezentoval chlad systému , který na lidi méněcené ,nebo rasově odlišné ,nepohlížel na lidi ,nýbrž jako na lidský materiál.U nikoho se tak zřetelně neprojevilo sepětí normality a medicínské perverze.Noví příchozí do Osvětimi ,se nechali ochotně uklidňovat zdvořilým mladým doktorem.Někdy se zeptal jak se cítí a vyslechl si nářky na zdravotní stav.Pak  s přátelským pokývnutím ukázal na cestu do plynové komory.Oběti rozpoznali příliš pozdě svého kata.Dvojčata,děti,na niž Mengele zkoumal  zákonitosti dědičnosti,ho vnímala jako laskavého a starostlivého člověka a dostávala od něj bonbony na uklidněnou-pak se stala obětí brutálních experimentů.Nikdo z okruhu jeho přátel a známých ho nezažil jako sadistu nebo bestii v lidské podobě.Mengele byl příjemně vyhlížející ,dobře vychovaný ,vždy korektně oblečený muž ,docela normální lékař s vysokou vědeckou ctižádostí.Nic v jeho dětství a mládí neukazovalo na charakterové odchylky.Dobrý hošík,maminčin mazánek,průměrný ale u všech učitelů oblíbený školák s katolickou  výchovou.Rozhodně nebyl nacista.Změna z bestarostného vtipálka ve vážného studenta se odehrála na vysoké škole.Mengeleho výchova v masového vraha totiž začala na v posluchárnách škol.Setkal se zde se sociálními darwinisty,z jejíž principu přirozeného výběru odvozoval nacizmus vědeckou legitimnost masového vraždění.Zde se seznámil s eugeniky ,kteří sváděli všechny druhy méněcenosti-od duševních poruch přes alkoholismus k sociální nepřispusibovosti-na špatný genetický materiál.Jako další řadu studentů ho nadchla myšlenka ,že jen nejlepší lidé mají právo mít děti ,zatim co lidé s pochybným genetickým vybavením mají zůstat bezdětní.Snil o společnosti bez nemocí slabosti a bídy,což umožní selekce.Pohlížel na židovský život jako na méněcený.Jeho první vědecká práce se jmenovala Rasověmorfologické zkoumání přední části dolní čelisti u čtyř rasových skupin  a měla umožnit spolehlivé rozlišování jednotlivých ras ,předevšim nordických dlouholebých Evropanů  a krátkolebých východních ras.Jeho doktorská práce měla titul Rodiná anamneza u rozštěpů rtů , čelistí a patra (přestupen jeho čiností v Osvětimi).Studium skončil a požádal profesora Otmara von Vverschuera ,vyvházející hvězdu na nebi německé eugeniky ,o místo asistrenta na Ústavu genetické biologie arasové hygieny.Jeho třetí rassová práce vznikla (dědičnost ušních píštělů) ve Verschuerově ústavu a byla otištěna v časopise Der Erbazet,který Mengele jistou dobu řídil.Franfurkt hrál ve třicátých letech roli průkopníka v nacistickém systému selekce a likvidace.celé jeho oddělení se zabývalo registrováním osob s dědičností nemocemi a zamoření židovskou krví.K Mengelovům prvním úkolům patřilo zkoumání rasového zdraví obyvatelstva a vypracování posudků pro soudy,které dohlížely na dodržování Norimberských zákonů.Když pak nacisté za několik let sestavovali deportační seznamy pro masové hubení v průmyslném měřítku ,opírali se o mengeleho doklady.Ve vědecké práci napodobival Mengele svuj velký vzor Verschuera , s nimž se sblížil i soukromě.V Berlínském Ústavu císaře Viléma pro antropologii ,nauku lidské dědičnosti-předním německým výzkumném pracovišti studujícím teorii děičnosti -se Verschuer zabýval výzkumem dvojčat.Mengele od něj převzal jeho ideu ,a to,že klíč k dědičnosti se skrývá v tajemství genetiky ve dvojčatech.Na frontě v Rusku se jako lékař naučil selekci v praxi.Na vojně byl povýšen na hauptsturmfurera .Když byl po zranění prohlášen za neschopného služby na frontě a přeložen do hlavního rasového a osidlovacího úřadu do Berlína ,setkal se znovu s Verschuerem .Ten mezitim povýšil na ředitele Ústavu císaře Vilema a zaujal tak jeden z nejvyšších vědeckých postů v Německu.Tam odtud jel do Osvětimi na výzkumné projekty.Jako táborový lékař měl Mengele stejné povinosti jako jeho kolegové.Řídil nemocniční blok a prováděl selekce na rampě.Stráže na rampě pro něj vybíraly zajímavý genetický materiál-obry,trpaslíky,dvojčata.Jeho cílem bylo vypěstování nadřazené,k světovládě předurčené rasy arijských žen a mužů.V zájmu této vize se snažil vytvořit v Osvětimi podmínky ,které by nesnižovaly vypovídající hodnotu jeho práce.Kromě svého bloku ve vyhlazovacím táboře měl Mengele vlastní ošetřovny v mužském,v ženském,a cikánském táboře.Všude měla vyjimečné postavení dvojčata.Ve všech odděleních která mu podléhala vládl naprostý pořádek,čistota a disciplina.Jeho pokusné osoby dostávaly lepší stravu než ostatní vězni.Děti směly chodit ve vlastních šatech a nebyly ostříhané do hola.Každý tak hned věděl ,že jde o Mengeleho vlastnictví a proto je žádný stážní neuhodil,žadný esesák si k nim nic nedovolil.Dotazníky které vyplnoval po příjezdu do tábora vypracoval Ústav Vilema v Berlíně .Pečlivě se do nich zaznamenával věk,výška,barva očí,a vlasů,popis zevnějšku.zdravotní stav a sociální status rodiny.Povinné byly rozbory krve ,protože sloužily k financování celé práce.Vzorky krve analyzoval n¨v laboratoři nedaleko Březinky,pitvy po pokusech prováděl v místnosti bezprostředně sousedící s krematoriem druhu pokusu se ví jen velice málo,většina dokladů se ztratila a práce polehala nejvyššímu stupni utajení.Mengele dělal vše proto ,aby děti nezachvátila panika .Žádná jeho obět nevěděla že je vedle krematoria pitevna ,v niž lékař -vězen-po skončení Mengeleho pokusu každé tělíčko odborně rozpitvá.Ze tří tisác párů dvojčat které se mu dostaly do rukou ,přežila necelá stovka.Dvojčata která zachránil konec války ,mohla podat svědectví alespoň z druhé ruky.O dětech které odvezlo vozidlo a nikdo je už nikdy neviděl,o strašlivých výkřicích pronikající stěnami , o nemocniční stanicí,kde ležely původně zdravé děti v hlubokém bezvědomí ,a obrovskými obvazy.O pověstech které kolovaly po táboře ,o posměšcích vyhrůžkách stráží že jim Mengele vysaje všechnu krev nebo, vyloupne oči.Zvlášť kruté byly pokusy s očima.Doktor dvojče chtěl zjistit ,zda se dají vyšlechtit světlovlasé a modrooké děti.V četných pokusech se snažil ovlivnit barvu očí a vlasů.Dětem se světlými vlasy a hnědýma očima vstřikoval do duhovky metylénovou modř,nebo jiné látky,vkapával jin všelijaké chemikálie ,což vedlo k těžkým zánětům oslepnutí,a v několika případech k smrti.Když Mengele zjistil u šesti cikánských dětí různou barvu očí,oči jim vyloupl a ve speciálně upravených nádobách je poslal do Berlína na výzkum.Bezůspěšně se pokoušel transplantovat očiní bulvy z jednoho dvojčete na druhé.

Když se Herman Langbein (ktzerý přežil Osvětim)sešel po válce s profesorem Verscheugerem dozvěděl se od něj o nesmírně zajímavých očních preparátech ,zaslaných mengelem.Když ho Langbein spravil o  jeho původu ,tvářil se překvapeně a pohoršeně.(charakteristický případ akademického pokrytectví po válečné doby).Také Mengeleho krevní pokusy byly sadistické.Nespokojil se stim že jednomu dítěti krev odebral a jinému ji vstříkl.Odsranoval dvojčatům kusy kůže a sešíval je zády k sobě,aby tak dosáhl organické krevní výměny.U dvojčat s odlišním hlasem odstranil jednomu hrtan ,a na hrtan druhého působil všeliakými chemikáliemi .Explantoval a implantoval orgány a údy,sterilizoval dívky ,kastroval chlapce,pokoušel se o změnu pohlaví,infikoval své oběti smrtelnými chorobami.Snažil se také zjistit příčinu vícečetného těhotenství ,aby se německo ,které utrpělo ve válce velké ztráty, zase zalidnilo.Mengele nutil dvojčata k pohlavnímu styku aby zjistil zda dvojčata splodí zase dvojčata.

Mnoho pokusů se provádělo bez umrtvení . I to bylo součástí Mengeleho práce.Snažil se najít způsob,jak měřit snášení bolesti.Děti byly izolovány v malých komůrkách , po celé dny zavřené ve tmě , dostávaly různé drogy ,musely se podrobovat prováděným operací hlavy ,míchy,a nervů.

Mengele se chtěl stát Bohem a přivést na svět novou rasu.To se mu však nepovedlo.Místo toho své oběti trápil nesnesitelnou bolestí.